Astrofyzika    

A few simple facts about the planets in Solar system:

Merkur    - nemá atmosféru

               - je jen o něco málo větší než Měsíc

               - slapové síly od Slunce velmi zpomalují jeho rotaci

Venuše    -  nejjasnější z planet a hvězd na noční obloze

                - ráno se označuje jako "Jitřenka", večer "Večernice"

                - má velmi huslou atmosféru z CO₂ -> skleníkový efekt

                - jako jedinná planeta rotuje v opačném smyslu než Slunce

Země    - řecky "Gaia"

             - latinsky "Terra"

             - s Měsícem tvoří dvojplanetu (vzhledem k velikosti Země je Měsíc obovská družice)

                            - vázaná rotace (vidíme vždy stejnou stranu Měsíce

                            - jeho slapové síly ovlivňují příliv a odliv

Mars    - nemá atmosféru -> krátery, kaňoy, sopky

            - přítomnost vody (led)

            - v noci se dá pozorovat pouhým okem

            - má červenou barvu

            - jsme schopni vyslat na něj člověka

            - má dva měsíce - Deimos a Phobos

Jupiter    - největší planeta

               - má atmosféru (na povrchu už stovky let můžeme pozorovat Velkou rudou skvrnu, to je atmosferická bouře)

               - má mnoho družic (více než 60) - 4 největší z nich: Ganymed, Callisto, Io, Europa; jsou známé jako Galileiovy měsíce.

Saturn    - poslední planeta viditelná pouhým okem

               - má nejmohutnější prstenec

               - jediná planeta, která má průměrnou hustotu menší než voda

               - největší měsíc: Titan (2. největší měsíc v sol.sys - hned po Ganymedu)

                                                   - jediný měsíc, který má vlastní atmosféru

                                                   - je větší než Mars

                                                   - je na něm led

                                                   - přistála na něm sonda Huygens [hojchens] (2005) (až na oběžnou dráhu Saturnu byla připojená k sondě Cassini)

Uran - nejchladnější atmosféra (49K)

        - rotační osa téměř v rovině oběhu

Neptun - modrý - velké množství methanu

            - pojmenován po bohu moří

Mezi Marsem a Jupiterem  je pás planetek, z nichž největší je Ceres

Za drahou Neptunu je pás trpasličích planetek (např. Eris a Pluto) - Kuiperův pás (55 AU od Slunce)

Oortův oblak - kulovitý oblak velmi malých tětes na okraji sluneční soustavy (50000 AU od Slunce)

Čím větší planetka je, tím kulatějčí tvar má. Ty menší mají tzv. "fazolovitý tvar"

 

Dráhy komet mají tvat elips s ohnisky daleko od sebe. Platí 2. Keplerův zákon -> trvá jim velmi dlouhou dobu, než oběhnou určitý úsek dráhy v afeliu a kraťoučkou dobu oběnout stejně dlouhý úsek v periheliu (když jsou nejblíže u Slunce).

Kometa se skládá z kometárního jádra a ohonu. Ohon má pouze v blízkosti Slunce. Je t řídké koma vznikající ve směru od Slunce. Ohon má dva chvosty: plynný (míří přímo od Slunce) a prachový (působí na něj setrvačnost, tedy se mírně stáčí k oběžné dráze)

 

meteoridy - nejmenší tělesa slun. soustavy

meteor - optický jev, který vzniká při průletu meteoridu atmosférou

meteorit - zbytek tělesa po průletu atmosférou a dopadu na zem

meteorické roje - zbytky komety

                            Perseidy - kolem 12. srpna (vidíme je vylétat ze souhvězdí Persea)

 

Slapové síly

Síla gravitace klesá s druhou mocninou vzdálenosti, vzhledem k rozměrům planet tedy velmi rychle. 

Na odvrácenou stranu planety působí menší síla než na přivrácenou, dochází k deformaci, může dojít až k roztržení.

 

Jak působí fáze Měsíce na příliv a odliv :

Kromě Měsíce na Zemi působí také slapové síly Slunce. Když je Měsíc v novu, na Zemi působí největší síla, jak lze vidět na obrázku.